Ferdíček
Na přání naší dcerky Lucinky, přidávám vzpomínku na našeho andulčího kamaráda Ferdíčka.
Ferdíka jsme kdysi koupili našemu synovi Ivčovi coby vánoční dárek. Moc si přál mít doma nějakého zvířecího kamaráda a po rybičkách jsme dali svolení andulce.
Kdybychom to nezažili na vlastní kůži, nikdy bychom nevěřili, co taková malinká andulka dokáže. Ferdík byl skvělý kamarád, který se naučil povídat a hlavně miloval děti. Každý den, když jsme přišli z práce a děti ze školy nás vítal štěbetáním a létal jak zběsilý. Měl vždy klec otevřenou a tak si sám vylézal ven . K večeru, když se začalo stmívat sám si vlezl do klece a tam do rána spinkal.
Když byla ještě Lucinka malinká a začala být nevrlá, dala jsem jí do lehátka a položila jí před akvárium. Okamžitě začala pozorovat rybičky a ztichla. Jakmile jsme začali rybičky krmit a sundali jsme poklop z akvária, Ferdík šup a skočil do akvária. Začal se tam jakoby koupat a milé rybičky jenom žasly, koho mají v akváriu za vetřelce. Když už se koupání nabažil tak vylezl na okraj akvária a tam si upravoval svá krásně modrá peříčka. Koupání moc miloval. Když se děti koupaly, byl s nimi stále v koupelně a předváděl koupací variace jak ve vaně, tak v umyvadle.
Jak už jsem se zmínila, miloval hlavně děti. Ivča měl elektrickou mašinku z lega, která jezdila po kolejích. Ferdíček stále špízoval v pokojíku a nakonec to dopadlo tak, že ho Ivča posadil na vagonek a vozil ho vláčkem po pokojíku. Jindy zase Ivča sestrojil z merkuru mlýn, který měl lopatky a ty se daly otáčet. Toto se zalíbilo Ferdíčkovi a naučil se je otáčet zobáčkem sám. Lucinka ho houpala dokonce i na houpačce. Poslední roky si Lucku oblíbil nejvíce a poslouchal jí na její zavolání. Dělal jí společnost při psaní úkolů a někdy to odnesl i nějaký ten sešit nebo tužka.
Ferdíček byl naším kamarádem a společníkem skoro 14 let. Byl nádherný a moc šikovný anduláček. Jeho odchod 14. listopadu 2006 jsme celá rodinka oplakala. Nikdy na něj nezapomeneme !
foto zde